|
|
Stanovení genetické distance výchozích šlechtitelských materiálů řepky ozimé
Papanová, Michaela
Bakalářská práce je sestavená jak z literárního přehledu, tak z praktické části.První zmíněná část obsahuje pojednání o brukvi řepce olejce a jejím hlavním využití. Pozornost je také věnována metodám a historii šlechtění této plodiny. Nedílnou součástí je i seznámení s pojmem genetické vzdálenosti a s důležitostí genových bank. Druhá část pak obsahuje informace o samotném výzkumu zaměřeném na stanovení genetické vzdálenosti u vybraných vzorků brukve řepky olejky pomocí metody ISSR. Výsledky analýzy byly použity pro identifikaci možných duplicit v kolekci této plodiny, stejně jako pro stanovení genetické eroze vzorků. Stejně tak lze výsledky použít i při samotném šlechtění, a to především při výběru rodičovských komponent.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nové šlechtitelské techniky u kulturních rostlin
Brousková, Mariana ; Opatrný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
V současné době, kdy neustále roste lidská populace a tím i poptávka po objemu a kvalitě potravy, se vyvíjí snaha o zlepšování technologií využívaných k fungování dnešního zemědělství. Jedním z hlavních pilířů zemědělství je současné spektrum kulturních rostlin, které jsou lidem k dispozici. Toto spektrum je klasickým šlechtěním po staletí obohacováno o nové kultivary plodin či o plodiny zcela nové a od konce minulého století navíc rozšiřováno o geneticky modifikované plodiny. S nimi ale přišla nedůvěřivost společnosti a snaha legislativně geneticky modifikované rostliny ošetřit a omezit jejich využití. Mimo jiné i z těchto důvodů byly hledány účinné a společensky přijatelné alternativy k standardním GM technikám. Zásadní přínos v tomto ohledu nabízí soubor metod zahrnovaných pod název "Nové šlechtitelské techniky" - New Breeding Techniques - NBTs. Tato práce je shrnuje a vysvětluje základní principy jejich fungování.
|
|
|
Detekce původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus, v šlechtitelském a množitelském materiálu
Pánková, Iveta ; Krejzar, Václav
Metodika zahrnuje metodu umělých infekcí rostlin a hlíz bramboru jako předpoklad pro studium migrace a lokalizace patogenu v hlízách a uvnitř vaskulárních pletiv v celé rostlině, časový harmonogram a doporučenou velikost odebíraných vzorků jednotlivých částí rostlin a hlíz bramboru v průběhu vegetačního období v závislosti na vnějších podmínkách a genotypu bramboru, způsob nakládání se vzorky rostlin a hlíz bramboru před zpracováním, způsob zpracování vzorků jednotlivých částí rostlin a hlíz bramboru v závislosti na typu detekční metody a optimalizaci metod detekce patogenu Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. Při dodržení navrhovaného metodického postupu by mělo dojít k přerušení vertikálního přenosu patogenu v procesu šlechtění, k zvýšení možnosti záchytu patogenu v šlechtitelském a množitelském materiálu a k redukci podezřelých pozdních nálezů původce bakteriální kroužkovitosti při oficiálních fytosanitárních a firemních kontrolách v zahraničí.
Plný text:  PDF
|
|
|
Bér vlašský Setaria italica (L.) Beauv. vhodná plodina do měnícího se klimatu České republiky
Hermuth, Jiří ; Janovská, Dagmar ; Prohasková, Anna
Změny klimatu s sebou přinášejí řadu nežádoucích projevů, které budou do budoucna stále častěji ovlivňovat i zemědělskou produkci v ČR. Problémy se suchem a jeho dopadem na zemědělskou produkci se už začínají silně projevovat. Jedním z hlavních řešení se uvádí šlechtění a výběr odolnějších druhů a odrůd, které se lépe přizpůsobí dostupnosti vody a které jsou odolnější vůči novým klimatickým podmínkám. Tato metodika určená pro zemědělskou praxi si klade za cíl představit bér vlašský jako obilninu, která může být vhodnou alternativou pro produkci zrna, ale i biomasy v aridnějších oblastech naší republiky.
Plný text: PDF
|
|
|
Využití prebreedingu ke tvorbě nových genetických zdrojů pro šlechtění nesladovnického typu ječmene
Zavřelová, Marta
Tato práce popisuje tvorbu nových genetických zdrojů ječmene jarního v procesu zvaném prebreeding. Za použití vhodných metod selekce (skleníkové testy, molekulární markery, polní testy v provokačních podmínkách) jsou detekovány vhodné genotypy, které bude možné využít v dalším přímém šlechtění na zvýšenou odolnost k patogenu Pyrenophora teres f. teres, způsobující síťovitou skvrnitost ječmene, na vyšší toleranci ke stresům ze sucha, na zlepšenou kvalitu zrna, využitelnou v potravinářském průmyslu a ve výživě hospodářských zvířat.
|
|
|
Ohlas na selekci na velikost kořenového systému u jarního ječmene
Svačina, Petr
Vytvořil jsem 12 populací nakřížením čtyř odrůd jarního ječmene Jersey, Diplom, Saloon, Prestige. Odrůdy s větším kořenovým systémem (VKS) lépe využívají půdní vodu i živiny v suchém prostředí než odrůdy s menším VKS. Studoval jsem proto vliv selekce ve 12 populacích v F3 generaci (2012) jako ohlas na selekci v předchozí F2 generaci (2011) na velký (A) a malý (B) kořenový systém. Velikost kořenového systému (VKS) byla hodnocena pomocí jeho elektrické kapacity jako součet ze tří měření (sloupkování, metání a plnění zrn). Průměrná hodnota potomstev šesti rostlin s největší VKS vybraných z 24 rostlin u každé z 12 kombinací měla větší VKS o 3,9% a výnos zrna o 8,1% než byl průměr jejich rodičů ve stejném roce. Odrůdy Saloon a Diplom zvětšovaly a další dvě odrůdy zmenšovaly VKS ve svých potomstvech. Kombinace Diplom x Saloon a Diplom x Prestige vykázaly největší VKS (6,48 a 6,22 nF), nejmenší VKS měla kombinace s hodnotou jen 1.81 nF. Selekční rozdíl v F2 generaci se dědil do F3 generace z 9,8% u A- a z 5,3% u B-selekce. Lze shrnout, že rekombinace některých odrůd vykázaly větší VKS v potomstvu než byly jejich rodiče, dědivost byla srovnatelná s výnosem zrna a selekce na tento znak byla efektivní. Selekce na velkou i malou VKS se projevila asi dvojnásobně více ve výnosu zrna.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.